Náhoda? Ani náhodou 3

25. března 2009 v 6:49 | Týna alias Kiike-chan |  Náhoda? Ani náhodou
No tak trvalo mi to celkem dlouho, ale hlavně že je to tady, ne?
Zdá se mi to nebo to teď pšu jaksi jinak než na začátku? Bych si asi měla dát pozor nebo to dopadne úplně jinak :D

Takže čtěte, komentujte. Budu jen a jen ráda :)


Část 3. Už to nejde

NARUTO

Orochimaru přišel až ke mně a oblízl se. Hodil jsem po něm zhnusený pohled, ale on se jen zasmál. Bože, já ho tak nenávidím. Dělá se mi z něho špatně.
Brr…on…mi olíznul krk...já…bože, já se celý třepu. To….to není dobré…to rozhodně nebude dobré.

Pomalu jel jazykem níž a níž a přitom se na mě díval, jak reaguju. Ten jeho dlouhý jazyk.
Tělem mi projel mráz a pocit zhnusení, když jazykem dojel až k mému podbřišku. Chtěl jsem ho odstrčit, ale on jen řekl: "Když nebudeš odporovat, tak si to možná i užiješ." A ušklíbl se. Zatnul jsem zuby a čekal, co bude dál. Sklonil hlavu k mému klínu a olízl mě. Ne, neudělám mu tu radost, dokážu se ovládat. Ne, nedokážu, moje tělo si dělá co chce. Cítím jak tvrdnu. Orochimaru se jen usměje a pak…vzal mi ho do úst. Začal hlavou pohybovat nahoru a dolů. Ať jsem sebevíc nechtěl, z mých úst unikaly slabé steny. Můj mozek si přál, aby toho nechal, moje tělo chtělo aby zrychlil a konečně mě dovedl k orgasmu. Jako by to nějak vycítil, zrychlil své tempo. Nechtěl jsem, aby slyšel mé steny, tak jsem zkousl spodní ret. Věděl jsem, že už brzo to přijde. Ne, já nechci. Sváděl jsem boj sám se sebou. Orochimaru ještě zrychlil a mě se najednou před očima udělala tma. Cítil jsem pocit uvolnění. Uslyšel jsem svůj hlasitý výkřik. Otevřel jsem oči. Orochimaru se olízl a polknul. Úchylně se usmál a zeptal se: "Líbilo se ti to, že?"
"Ne, " odpověděl jsem a snažil se, abych si zachoval pevný hlas.
"Tvůj kamarád, ale říkal něco jiného," zašklebil se.
Mlčel jsem, měl pravdu. Moje tělo si to náramně užilo. Cítil jsem se strašně. Dovolil jsem mu, aby…aby viděl a slyšel, jak si to užívám. To…to je strašné. Já…chci pryč. Už ho nechci nikdy vidět.

Díky bohu. Snad četl mé myšlenky nebo co, odešel. Od dveří ještě dodal: "Pokračování příště. A nestyď se, vím že se ti to líbilo, klidně se můžeš víc projevit. Třeba…třeba příště uděláš službičku ty mě."
Chtěl jsem na všechno zapomenout, usnul jsem.

SASUKE

Tiše jsem se kradl za Orochimarem. Šel do sklepení. To mi mohlo být jasné. Došel až ke dveřím. Schoval jsem se a díval se, jak vešel dovnitř. Chvilku jsem počkal a pak jsem malinko pootevřel dveře a nakoukl dovnitř. Doufal jsem že mě neuvidí. Můj úchylný učitel měl však na práci něco jiného. Svým nechutně dlouhým jazykem zrovna přejížděl po Narutově hrudi. Naruto byl nahý. Hmm, za ty roky dospěl. Ale co to blázním. Zase jsem se soustředil na pohled přede mnou. Ne, nejde to, vždyť to je strašné. To nechutné prase…ne na to já se nemůžu dívat. Vždyť on ho snad chce…ne na to nemám žaludek.

Zavřel jsem dveře a šel jsem zpátky do svého pokoje. Ještě než jsem vyšel schody, narazil jsem na Kabuta.
"Ale ale, kdepak jsme to byli, Sasuke-kun?," zeptal se trapně. Super, teď to řene Orochimarovi, fakt skvělý. Vzpomněl jsem si ale, co se právě děje dole.
"Ty, Kabuto, teď bych tam nechodil. Z toho, co bys viděl, by ses pak nemusel vzpamatovat," řekl jsem a přidal jsem úšklebek, který zrovna Kabuto tak strašně rád používá. Hmm, není nad Sharingan, pomyslel jsem si a musel sem se při tom usmát.
Kabuto se zarazil, chvíli se na mě díval pohledem, jako by mi nevěřil, pak ale dál pokračoval ve své cestě dolů do sklepení. Asi se musí přesvědčit na vlastní oči. Znovu jsem se musel zasmát svým myšlenkám.
Já se tady směju, ale co Naruto, copak ten teď asi prožívá. Ne, nechci na to myslet. Radši půjdu trénovat, aspoň tím zaženu myšlenky.

KABUTO

Celá tahle záležitost s Uzumakim se mi vůbec nelíbila. Co si Orochimaru-sama myslí? Vždyť nás takhle můžou zase najít. Ale o to se on nestará. Přinesl jsem mu hračku a on si s ní teď chce hrát. Měl jsem to tušit.

Když jsem došel dolů, potkal jsem Orochimara-sama. Zrovna vycházel ze dveří. Na tváři mu zářil jeho spokojený úšklebek. Ten má vždycky, když se mu něco podaří, když má z něčeho radost. Takže Sasuke-kun měl pravdu. Řekl jsem, že se jdu podívat, jak je Narutovi, Orochimaru-sama však řekl, že je v naprostém pořádku a právě spí. Nevím jestli v naprostém pořádku je zrovna to, jak se teď Naruto-kun cítí, nechtěl jsem ale odporovat a tak jsem se společně s Orochimarem vypravil zpátky nahoru.

Celou cestu ani jeden z nás nepromluvil. Občas se na mě Orochimaru-sama podíval, jako by něco očekával, ale neřekl nic.
Až když jsme vyšli po schodech úplně nahoru, zeptal se: "Copak se ti stalo, Kabuto, že jsi dnes takhle zamlklý?"
Nevěděl jsem, jakou odpověď ode mne očekává. Tak jsem odpověděl pouze: "Nic se neděje, jen mi trochu není dobře. Asi jsem něco špatného snědl."
Díval se na mě, jako by mi nevěřil. Samozřejmě že mi nevěřil, ani já bych si nevěřil. Byla to ale jen běžná lež na běžnou otázku. Žádná důležitá věc. Orochimaru-sama asi čekal, že o něčem začnu mluvit, tak jsem se zeptal: "Co Sasuke-kun a jeho trénink? Už je čas?"
Orochimaru-sama se jen usmál a odpověděl: "Myslím, že ano. Už brzo si vezmu jeho tělo. Už brzo mi budou patřit schopnosti rodu Uchiha. Čekal jsem až příliš dlouho. Už dávno jsem měl….to ale nevadí. Konečně dosáhnu svého. Budu mít Sharingan a nic mě nezastaví před ovládnutím světa poznáním všech jutsu."
"Když mě omluvíte, půjdu teď připravit večeři. Jistě už máte hlad a Sasuke-kun určitě taky," zamířil jsem do kuchyně.

SASUKE

Po tréninku, kde jsem se stejně nemohl pořádně soustředit, jsme se všichni sešli u večeře. Při pohledu na Orochimara se ve mně zvedla vlna odporu ještě větší než obvykle. Nemohl jsem si nevšimnout jak po mně Orochimaru i Kabuto podivně pokukují. Rychle jsem snědl své jídlo a šel do svého pokoje.

Musím si aspoň trochu odpočinout. A snad třeba budu mít aspoň dnes klidný spánek. Co si to nalhávám. Pořád musím myslet na Naruta zavřeného ve sklepě. Co to se mnou je? Tohle nejsem já. Klidný Uchiha, kterého nic nerozhodí. Ne. Tohle je zase mé dětské já, kterému chybí kamarádi.
Sakra. Už zase mé myšlenky směřovali k šťastným chvílím, které jsem strávil v Konoze. Kéž bych to mohl všechno vrátit. Ale už to nejde. Všechny jsem zradil, když jsem odešel z vesnice. Když jsem bojoval s Narutem, se svým nejlepším přítelem.

Ano, byl to můj přítel, nejlepší přítel, i když jsem mu to nikdy neřekl. Ukázal mi, jak moc se člověk může vypracovat. Jeho cesta ninji, kterou jsem tolik opovrhoval, a jeho pevná vůle ho dostaly tam, kde je teď. Ukázal mi, že život je veselý, že mám právo se bavit. A já ho zradil. Zradil a opustil. A možná bych ho i byl zabil, ale nemohl jsem. Něco ve mně mi to nedovolilo. Ty chvíle prožité s ním. Hloupé souboje ve všem, v čem je to možné. Byly to chvíle, kdy jsem si opravdu užíval život. Zapomínal na pomstu, zapomínal na všechno. Byl jsem jen já a Naruto. Já a Naruto, my dva, nejlepší přátelé.
Když jsem ho viděl naposledy, cítil jsem se strašně. Mohl jsem ho zabít, ale neudělal bych to, vím, že ne. Tehdy jsem si přál už ho nikdy nevidět.
Ale teď je zase tady. Je tady a já….já ho nechci zabít. Ne, nechci aby ještě trpěl. Já…on…pro mě znamená strašně moc. S ním budu moct na všechno zapomenout… Chci, abychom byli zase nejlepší přátelé. Jenže…to už nejde…


Tak co si o tom myslíte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarisa Clarisa | Web | 26. března 2009 v 23:16 | Reagovat

myslím, že jsem nějak nestihla chapter 2..×D

2 Týna(Mytiti)...majitelka blogu Týna(Mytiti)...majitelka blogu | 29. března 2009 v 14:19 | Reagovat

tak to koukej napravit

3 Clarisa Clarisa | Web | 7. dubna 2009 v 17:07 | Reagovat

Mnhooooooooo....

Jakože...eeeeh.... ×D Osobně bych to napsala úplně jinak ×D...

Ale je to supr ×D.. Zvlášť ona Oro×Naru scénka ×D "cítím jak tvrdnu"..<<< Bžeeeeeeeeeee ×D

Mno, já osobně bych nechala Sasana dlouho přemýšlet, až by dospěl k názoru, že Naruta zachrání...

Kabuto by žárlil na Naruta ×D

Orochimaru by vymýšlel spoustu různých praktik, jak Naruta znásilnit na 1000 způsobů ×D

4 Clarisa Clarisa | Web | 7. dubna 2009 v 17:08 | Reagovat

a LED!!! ×D kostky ledu!! ×D

5 Týna(Mytiti)...majitelka blogu Týna(Mytiti)...majitelka blogu | 7. dubna 2009 v 17:10 | Reagovat

všechno bude...všechno bude...možná...víš jak jsem se přemáhala abych napsaa tu OroNaru scénku? aby to nebylo blbý?  ale tak...teď to musím nějak zaonačit aby to došlo zhruba do toho jak jsem to původně plánovala....a jak jsi to teď napsala xD

6 Clarisa Clarisa | Web | 7. dubna 2009 v 17:11 | Reagovat

yay yay yep.......dej tam LED!! ×D.... chudák Naru ×D

7 Týna(Mytiti)...majitelka blogu Týna(Mytiti)...majitelka blogu | 7. dubna 2009 v 19:55 | Reagovat

led ne.....nikdy......neudělám z toho Boku no Pico...prostě ne xD

8 Taková ta pochybná Taková ta pochybná | 26. května 2009 v 15:54 | Reagovat

Johohó hohoho johohó mě se to líbilo, až na tu yaoi část (jako vždycky), perfekní je navazování děje allá Kabuto, Sasan a Naruto.... jenom vykopněte Orochimara a jeho "dlouhý jazyk" a jste moji :-D

Fajné, bráchu....

9 mxaphmuvels mxaphmuvels | E-mail | Web | 30. května 2009 v 0:43 | Reagovat

XzwrMg  <a href="http://eeurbfcgwsoq.com/">eeurbfcgwsoq</a>, [url=http://dqzhhdtyuntz.com/]dqzhhdtyuntz[/url], [link=http://omsrhczooubo.com/]omsrhczooubo[/link], http://xhayuwrhxaze.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama